Měl jsem příšerného nájemníka. Byl to milý kluk, ale bydlet s ním byl horor, takže když se odstěhoval, doporučil mi kamarád Airbnb a já se rozhodl to zkusit.

Nikdy nezapomenu, jak jsem si večer předtím, než měl dorazit můj první host, říkal: „Co to dělám, možná jsem si domů pozval sériového vraha“. Byla to ale moc milý kluk z Bostonu, který chodil o berlích. Připomněl mi, že nemám zapomínat jít za svým snem.

Aktualizuji informace o mém okolí, ujišťuji se, že všechno je čisté a uklizené, a zaměřuji se na detaily, jako jestli je dost toaletního papíru, protože jsem si všiml, že to zajímá opravdu velké množství lidí.

Ani ne, snažím se, aby Airbnb zapadlo do mého životního stylu, jak nejvíc je to možné, a když potřebuji pauzu, můžu si jednoduše v kalendáři zablokovat nějaké dny jen pro sebe.

Když mě hosté vezmou na večeři.

Rozhodně. Byla to jedna z věcí, která mi pomohla se rozhodnout, zda se připojit k Airbnb, protože když by došlo k nějaké škodě nebo problémům, vím, že mám tuto jistotu. Mám plakát jednoho známého zpěváka, který mám opravdu rád a mám ho už snad 37 let, a kdyby se zničil, opravdu hodně by mě to mrzelo. Takže když vím, že mé věci jsou chráněné hostitelskou zárukou, cítím se mnohem klidnější.

Že byla má nabídka vybrána do reklamy na Airbnb. Páni!