Úloha sociálního pracovníka na cestě uprchlíka

Vstřícné domovy jsou nyní Airbnb.org

Program Vstřícné domovy Airbnb se nyní mění na Airbnb.org, zbrusu novou neziskovou organizaci podle paragrafu 501(c)(3). Děkujeme, že jste nám pomohli vytvořit komunitu Vstřícných domovů. Jsme rádi, že jste součástí této nové kapitoly.

Jennifer Glassmyerová si jasně pamatuje, jak poprvé přivítala uprchlickou rodinu na letišti v Seattlu. „Byli to Somálci. Matka byla svobodná, těhotná a cestovala se čtyřmi dětmi, z nichž jedno bylo postižené. Nikdy předtím neletěli a my jsme byli nervózní z toho, jak se dostanou přes celnici,“ říká Jennifer.

„Stála jsem u výdeje zavazadel společně s jejich kamarádkou z uprchlického tábora v Keni, kde společně žili léta. Je to však už asi 5 let, kdy se viděli naposled. Trvalo to dlouho, ale jakmile se obě ženy uviděly, okamžitě se k sobě rozběhly, objaly se a rozpovídaly se v somálštině. I když jsem neměla tušení, o čem se baví, byl to pro všechny velmi emocionální moment.“

Jennifer pracuje pro Jewish Family Service (JFS) ze Seattlu. Jde o jednu z mnoha neziskovek, které se přidělují uprchlíci z devíti národních agentur, jež spolupracují s ministerstvem zahraničí USA. Americká židovská komunita má dlouhou historii podpory vysídlených obyvatel, protože, jak vysvětlují webové stránky JFS, „naše komunita chápe, jaké to je opustit domov a usadit se v cizí zemi.“

JFS je také partnerem Vstřícných domovů a spolupracuje s hostiteli Airbnb při poskytování bezplatného dočasného bydlení pro uprchlíky v oblasti Seattlu. Sešli jsme se s Jennifer, abychom si popovídali o její práci, dozvěděli se o příbězích uprchlíků a o tom, jak ji její americké občanství inspirovalo k pomoci těm, kteří toto privilegium nemají.

Jennifer se začala zajímat o práci s uprchlíky už na střední škole, kdy strávila rok v Belgii. „Okamžitě jsem si všimla, kolik uprchlíků ze severní Afriky a Středního východu tam bylo. V roce 2012 to bylo ožehavé téma. Protiemigrační nálada v zemi byla opravdu překvapující.“

Po návratu do Spojených států navštěvovala Washingtonskou univerzitu a motivována svojí zkušeností z Belgie se připojila k pracovní skupině zabývající se syrskou uprchlickou krizí. Ukázalo se, že práce s uprchlíky je „sloučení práva se sociologií a jazyky, což jsou všechno oblasti, které ve mně vzbuzují nadšení.“ Tato pracovní skupina ji seznámila s JFS, kde pracuje déle než dva roky jako vedoucí případu a koordinátor záležitostí před příjezdem.

Sociální pracovnice pomáhá uprchlíkům během prvních tří měsíců pobytu v zemi a ministerstvo zahraničí přiděluje JFS klienty pro přesídlení.

„Tři měsíce se zdají být málo, protože to málo je!“ Říká Jennifer. „Takže většina naší práce spočívá ve zprostředkovávání služeb, jako je zdravotní péče, vzdělání a bydlení, které jsou nezbytné pro jejich stabilizaci z dlouhodobého hlediska.“

Sociální pracovníci jim pomáhají s přihlašováním do kurzů angličtiny, se zdravotním pojištěním, školou, zajištěním hlídání dětí a doprovází je na cestě k zaměstnání. Toto vše by bylo pro jednotlivce v nové zemi velmi náročné.

Konečným cílem sociálního pracovníka je dosažení dlouhodobé stability rodin. Dočasné bydlení však může hrát na cestě uprchlíků důležitou roli.

„Zajistit trvalé bydlení ještě před jejich příchodem je extrémně náročné,“ vysvětluje Jennifer. „Dříve bylo dočasné ubytování možné jedině v hotelích, což je velmi drahé. Partnerství [se Vstřícnými domovy] je pro nás velkým požehnáním,“ jednak proto, že pokrývá náklady na dočasné bydlení, a také proto, že poskytuje nově příchozím uprchlíkům zázemí. Kuchyně s možností vařit nebo dvorek, kde si mohou děti hrát, jsou smysluplnou změnou v prvních dnech běženců.

Jennifer říká, že: „JFS měla dosud neobyčejně pozitivní zkušenosti se všemi hostiteli Vstřícných domovů,“ a vysvětluje, že: „někteří už hostili uprchlíky dříve a jsou nadšení.“

Jednoduše řečeno, není nutné mít zkušenost s hostitelstvím Vstřícných domovů, jelikož naši partneři jsou velmi aktivní po celou dobu pobytů. Sociální pracovníci z JFS (nebo jiných partnerských organizací Airbnb) zahajují celý proces, komunikují zprávami s potenciálními hostiteli a řeší finální podobu rezervace. Jsou hlavní kontaktní osobou pro hosty z řad uprchlíků po celou dobu jejich pobytu, se kterými jsou často v kontaktu každý den.

Pro ty, kteří nemohou nabídnout své domovy, ale přesto by chtěli pomáhat na lokální úrovni, existují i jiné možnosti. Ty se liší v závislosti na regionu. Může se jednat o pomoc formou věcných darů, mentorských příležitostí nebo dobrovolnické práce, takže Jennifer navrhuje provést si internetový průzkum přesídlovacích agentur, které operují ve vaší oblasti, a pak se u nich přímo ptát, jak pomoci.

Přemítajíc o tom, jak práce s uprchlíky ovlivnila její náhled na věc, Jennifer říká:„Pro někoho, kdo se narodil a vyrůstal ve Spojených státech a už ve svých 20 letech začal pracovat s populací uprchlíků, to byla hodnotná zkušenost, která významně ovlivnila můj pohled na svět. Přivykla jsem si na to, že chci o ostatních lidech vědět co nejvíce, a myslím si, že to velmi posiluje komunitního ducha.“

A v neposlední řadě „tato práce mě taky naučila hodně o tom, jak můžu využít toho, že jsem občanem Ameriky, pro pomoc lidem, kteří takové privilegium nemají. Nemyslím si, že občanství obvykle považujeme za privilegium, ale skutečně tomu tak je,“ říká Jennifer.

„Moment, kdy jsem si uvědomila, že někteří lidé musí vynaložit obrovské úsilí, aby získali něco, co jsem já získala pouze tím, že jsem se sem narodila, mi otevřel oči. K získání svého občanství jsem nemusela nic dělat, a proto mám ke své zemi a svým občanským závazkům velkou úctu.“

Přidejte se k rostoucí komunitě, která odhaluje sílu sdílení v časech nouze.

Informace obsažené v tomto článku se mohly od jeho zveřejnění změnit.